Oficiální stránky základní organizace Strany zelených v Jílovém u Prahy a dalších spřátelených organizací v Dolním Posázaví

Občanské sdružení KRAJINA 2000: Připomínky k návrhu 2. změny územního plánu města Jílové u Prahy

Občanské sdružení KRAJINA 2000: Připomínky k návrhu 2. změny územního plánu města Jílové u Prahy - obrázek

Občanské sdružení KRAJINA 2000: Připomínky k návrhu 2. změny územního plánu města Jílové u Prahy - obrázek

Ustanovení § 55 odst.3 stavebního zákona zní: "Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch." Podmínky zakotvené v ustanovení § 55 odst. 3 stavebního zákona musí být na základě přechodných ustanovení k novému stavebnímu zákonu splněny i pro změny územně plánovací dokumentace, přijaté podle dříve platné právní úpravy (zákon č. 50/1976 Sb.)

Vymezení potřebnosti nových zastavitelných ploch a prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy v návrhu 2. změny územního plánu města Jílové u Prahy není provedeno. Vymezení nových zastavitelných ploch v návrhu 2. změny územního plánu města Jílové u Prahy je proto nezákonné. Tato nezákonnost se dotýká zejména změny Z2-5, ale i některých dalších.


Tuto nezákonnost prokazují i některé rozsudky Nejvyššího správního soudu, např.

9 Ao 4/2010 – 27: Smyslem ustanovení § 55 odst. 3 stavebního zákona je ochrana proti neodůvodněné a nedostatečně prověřené přeměně nezastavěného území na území zastavěné. K vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo v srpnu 2008 zvláštní metodický pokyn, v němž zdůraznilo důležitost této povinnosti a podalo podrobný návod, jakým má pořizovatel územního plánu postupovat, aby vyhověl požadavkům stavebního zákona. V závěru tohoto metodického pokynu je uvedeno výslovné upozornění, že pokud by návrh nových zastavitelných ploch nebyl dostatečně odůvodněn, bylo by možno na opatření obecné povahy, kterým je změna územního plánu vydávána, pohlížet jako na akt v rozporu se zákonem.


9 Ao 2/2009 – 54: K této námitce Nejvyšší správní soud v prvé řadě zdůrazňuje nutnost rozlišení procedury pořízení zcela nového územního plánu obce a přijímání jeho následných změn. Pro pořízení nového územního plánu stavební zákon stanoví zcela konkrétní postup, který je pro pořizovatele nového územního plánu velice náročný, a to právě proto, aby bylo zajištěno, že zamýšlený záměr úpravy poměrů v území obce bude prověřen dotčenými orgány státní správy a dále veřejností, která jej může modifikovat svými námitkami a připomínkami. Výsledek tohoto procesu, tj. nový územní plán obce, vyjadřuje kompromis mezi zájmy obce, stanovisky dotčených orgánů, sousedních obcí, krajského úřadu a vlastníků pozemků a staveb v upravovaném území. Jednotlivé fáze tvorby a schvalování územního plánu jsou stavebním zákonem upraveny tak, aby bylo dosaženo obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území (viz § 18 odst. 2 stavebního zákona). Stavební zákon v § 55 explicitně stanoví i postup pro pořizování a vydávání změn územního plánu, přičemž v závislosti na obsahu prováděných změn umožňuje upustit od zadání i konceptu změny územního plánu, oproti tomu však stanoví limity, v nichž může být územní plán následně přijatými změnami dotčen. Tato koncepce je logická a brání nastolit v území prostřednictvím jednotlivých změn územního plánu postupně výrazně odlišné prostředí od původního územního plánu.


Ustanovení § 55 odst. 3 stavebního zákona předpokládá konstantní základ uspořádání území obce, tj. územní plán, pokud se od něho chce v budoucnu pořizovatel odchýlit, nezpracovává znovu veškerou dokumentaci, která je nutná k novému územnímu plánu,
ale jsou zde stanovena určitá pravidla, která musí dodržet. Právě takové pravidlo je uvedeno v § 55 odst. 3 stavebního zákona, neboť je založeno na porovnání stavu původního územního plánu, který prošel složitou procedurou schvalování, a má se zato, že jím zakotvené poměry jsou v souladu s veřejnými i soukromými zájmy.


Navržené změny obecně znamenají úbytek funkčního využití veřejné zeleně, která není žádným způsobem kompenzována opačným směrem, a v rozporu se zásadami urbanismu přesouvají výrobní a skladové objekty z pohledově neexponovaných poloh na dosud zelený horizont města. Z výrobních a skladových objektů se tak stávají pohledové dominanty, což město všestranně degraduje. Takový postup považujeme za nepřípustný.


  1. K jednotlivým změnám


Změna Z2-2

Nesouhlasíme s touto změnou, neboť je prvním předpokladem pro budoucí návrh na změnu funkčního využití na stavební pozemek. Již toto navržené funkční využití umožňuje oplocení daného pozemku, které je v uvedené lokalitě nežádoucí. Požadujeme ponechat pozemek ve stávajícím funkčním využití


Změna Z2-4

Nesouhlasíme s touto změnou, neboť změna funkčního využití takového rozsahu musí být řešena komplexně a systémově se zapojením veřejnosti a dotčených subjektů pomocí nového územního plánu, nikoliv formou změny územního plánu stávajícího. Nový územní plán města musí být dle ustanovení § 188 odst. 1 stavebního zákona pořízen do konce roku 2015. Takto rozsáhlá změna funkčního využití tohoto významného území musí být projednávána komplexně a systémově, včetně řešení otázky částečného rozšíření parku za muzeem o tuto plochu. Původně bylo pro toto místo plánované využití jakožto centrálního turistického místa, které je vhodnější variantou.


Změna Z 2-5

Zásadně nesouhlasíme s touto nově navrženou zastavitelnou plochou, jejíž vymezení je v rozporu s ustanovením § 55 odst. 3 stavebního zákona. Navíc se jedná o nepřípustný zásah do krajinného rázu.


Změna Z2-6

Nesouhlasíme s touto nově navrženou zastavitelnou plochou, jejíž vymezení je v rozporu s ustanovením § 55 odst. 3 stavebního zákona.


Změna Z2-8

Nesouhlasíme s touto nově navrženou zastavitelnou plochou, jejíž vymezení je v rozporu s ustanovením § 55 odst. 3 stavebního zákona.


Změna Z2-9A

Nesouhlasíme s navýšením množství bytových domů na úkor občanské vybavenosti.


Změna Z2-9C

Nesouhlasíme s nově navrženou zastavitelnou plochou na úkor funkčního využití veřejné zeleně, jejíž vymezení je v rozporu s ustanovením § 55 odst. 3 stavebního zákona.


Změna Z2-9F

Nesouhlasíme s nově navrženým využitím občanská vybavenost na úkor ochranné zeleně ve východní části.


Změna Z2-10

Nesouhlasíme s nově navrženou zastavitelnou plochou na úkor funkčního využití veřejné zeleně, jejíž vymezení je v rozporu s ustanovením § 55 odst. 3 stavebního zákona. Navíc podle našich informací místní osadní výbor navrženou stavbu obchodu odmítá.


Změna Z2-12

Nesouhlasíme s vypuštěním funkčního využití veřejné zeleně. Naopak požadujeme důsledné oddělení VPS dopravního koridoru od obytné zástavby veřejnou zelení. Pás 2 metry považujeme za nedostatečný. Do regulativů využití plochy požadujeme doplnění podmínění jejího využití zpracováním hlukové studie, která prokáže splnění hygienických limitů hluku dle nařízení vlády č.148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů.


Změna Z2-14

Nesouhlasíme s touto nově navrženou zastavitelnou plochou na úkor funkčního využití zemědělské orné půdy, jejíž vymezení je v rozporu s ustanovením § 55 odst. 3 stavebního zákona.


Změna Z2-16

Nesouhlasíme s touto změnou, neboť změna využití tohoto území musí být řešena komplexně a systémově pomocí nového územního plánu.


Změna Z2-17

Nesouhlasíme s touto změnou, neboť změna funkčního využití takového rozsahu musí být řešena komplexně a systémově se zapojením veřejnosti a dotčených subjektů pomocí nového územního plánu, nikoliv formou změny územního plánu stávajícího. Nový územní plán města musí být dle ustanovení § 188 odst. 1 stavebního zákona pořízen do konce roku 2015. Takto rozsáhlá změna funkčního využití tohoto pro ekonomiku a zaměstnanost města významného území musí být projednávána komplexně a systémově. Navíc navrhované funkční využití bez vypořádání (ukončení) stávajícího využití by vytvořilo obrovské a neřešitelné problémy zejména z hlediska hlukového zatížení, dopravní zátěže atd. a stížnosti obyvatel, které by v dané lokalitě získali možnost výstavby objektů k bydlení, by na sebe nenechaly dlouho čekat.


Změna Z-19A

Nesouhlasíme s vypuštěním funkčního využití plochy pro sport v západní části lokality. Jedná se o rozsáhlé zastavěné území, kde je kromě čistě obytného území třeba vymezit i plochy pro sportovní a jiné vyžití nových obyvatel.


Změna Z2-25

Nesouhlasíme s likvidací sportovního a rekreačního areálu v tomto prostoru.



V Jílovém, dne 3. května 2011


Ing. Otakar Šmíd


jednatel o.s. Krajina 2000

04.05.2011 14:31:50
oldrichjaneba
1 Pavel Hrabec Nez.  
2 MgA. Tomáš Svoboda SZ  
3 Jan Stachura SZ  
4 Mgr. Jana Koutníková Nez.  
5 RNDr. Miroslav Kolařík Phd. Nez.  
6 Mgr. Václava Zahálková SZ  
7 Jiří Kulhavý Nez.  
8 Gabriela Bošková SZ  
9 RNDr. Vítězslav Papež CSc. SZ  
10 Mgr. Zuzana Sýkorová Phd. Nez.  
11 Ing. Jiří Hofreiter SZ  
12 Jaroslava Bejčková Nez.  
13 Ing. Oskar Lažanský Nez.  
14 Anna Cedzová Nez.  
15 Ing. Otakar Šmíd SZ
Stránky zdarma
Stránky systému Webgarden
Editace stránek
Přijďte mezi nás, podpořte nás, oslovte nás! zelenijilove@seznam.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one