Oficiální stránky základní organizace Strany zelených v Jílovém u Prahy a dalších spřátelených organizací v Dolním Posázaví

Kam zmizely včely?

Kam  zmizely včely? - obrázek

Kam zmizely včely? - obrázek

K dolnímu Posázaví vždy patřily sady ovocných stromů, odkud se ozývalo pro někoho varovné pro jiného bohulibé hučení včel. Tento rok to tak nebylo. Nad důvody se zamýšlí jílovský zelený Vítězslav Papež. V kostelích a chrámech  bývá velebné ticho. Ale ticho, které bylo letos na jaře v kvetoucích zahradách a sadech nebylo velebné, bylo zlověstné. Není tedy chrám jako chrám, neboť se říká, že příroda je také chrám...
Stáli jsme u rozkvetlých stromů,  z jejichž korun se neozýval bzukot včel a i těm zcela nezasvěceným to připadalo poněkud zvláštní. Řekl bych, že nastal kolaps, čili selhání činnosti systému, jinak velmi vitálního a fungujícího od nepaměti. A jak to u většiny kolapsů bývá, došlo k tomu samozřejmě neúmyslně, ale zákonitě. To se obvykle zjistí vždy až poté. Pokusím se o stručné vysvětlení.
 Asi před 40 lety se v rámci šlechtitelských pokusů dostal  z Indie do evropské části  tehdejšího Sovětského svazu  roztoč Varroa Jacobsoni, který na včele indické sice vesele parazituje, ale ta se mu umí ubránit do té míry, že ji nezahubí. Nikoli ovšem naše včela medonosná evropská, která se nikdy během svého vývoje s tímto roztočem nesetkala, takže  ten  se dokáže  ve včelstvech přemnožit tak, že včelstva plošně zanikají tam , kde se  vyskytne. Miliony let  roztoč Varroa  parazitoval  jen na včele indické, ovšem za několik posledních  desetiletí se rozšířil po celé zeměkouli, vyjma Austrálie a Nového Zelandu, (štastní tamní včelaři). K nám se dostal  v roce 1980 přes Ukrajinu a Slovensko. Další cesty šíření byly různé a při dnešní frekvenci letecké a jiné dopravy a  pohybu lidí i zboží po celé planetě se tomu  nedá zabránit. Je vlastně pozoruhodné, že Austrálie a Nový Zeland varroázu ještě nemají. Stačí, aby z nákladního prostoru nějakého letadla např. z Dillí vylétl na druhé straně polokoule  zbloudilý roj včel a nákaza je tu, takto se např. přenesla  do západní Evropy. Tam, kam se nově varroáza zanese se šíří rychlostí 30-60 km ročně.
 Ačkoliv počátky nákazy byly dramatické, protože  infikovaná včelstva se musela likvidovat, objevil se lék, chemická látka, používaná již dříve proti roztočům a kupodivu účinná i na  roztoče Varroa a nehubící včely. Léčba se ovšem musí každoročně opakovat a to organizovaně u všech včelařů, aby byla účinná , ale již víme po téměř 30 letech léčení, že tímto způsobem lze jenom nákazu utlumit, ale ne zcela se jí zbavit. Nic lepšího zatím není.  Tím pádem jsme včelu medonosnou zařadili do chronicky nemocných druhů, neboť bez pravidelné léčby by vyhynula. Včelaři si již zvykli na pravidelné ošetřování včelstev tzv. fumigací nebo aerosolem a koneckonců co je na tom divného, vždytˇ ruku na srdce, kolik z nás je chronicky závislých na lécích, abychom byli schopni života, tak proč ne včely také?
Další záludnost směřující ke kolapsu letošního jara však nastala až v posledních dvou letech. Extrémně mírné zimy a  rychlý nástup teplého počasí zjara (vše jinak docela příjemné) umožnily takové  množení roztočů ve včelstvech, že dřívější způsob ošetření vždy na podzim, se stal málo účinný. Toto extrémní rozmnožení roztočů ve včelstvech  podpořilo rozvoj dalšího onemocnění - virové paralýzy včel (což nastalo poprvé v r. 2007 a 2008), kterou roztoči zřejmě přenášejí  a tím bylo dokončeno dílo zkázy. Virus napadá nervovou soustavu včel, které ztrácejí orientační smysl a nedokáží se vrátit zpět do úlu, prostě zabloudí a zahynou. Tato virová epidemie propukla s nebývalou silou na podzim roku 2007 a udivení včelaři nacházeli najednou své úly prázdné, nikdo nechápal, co se děje a kam včely zmizely. Včelstva, která ještě přežila, byla tak oslabená, že se většinou už jara letošního roku nedočkala.
Ale nezoufejme, člověk opět vítězí,  současná situace je taková, že počty včelstev se  částečně podařilo obnovit a byla zavedena další ošetření v pozdním létě, která zamezí přemnožení roztoče varroa .  Tím se předejde i virovým onemocněním včel.
I nezasvěcenému čtenáři je  z tohoto článku ne příliš veselo a je jasné, že  cosi není v pořádku, pokud  existence včely medonosné,  tak samozřejmé součásti  přírody,  musí být  s definitivní platností udržována uměle.
Inu, jsou chrámy, v nichž velebné ticho nevěstí nic dobrého.
                                                                                              RNDr. Vítězslav Papež

 

15.12.2008 13:15:50
oldrichjaneba
1 Pavel Hrabec Nez.  
2 MgA. Tomáš Svoboda SZ  
3 Jan Stachura SZ  
4 Mgr. Jana Koutníková Nez.  
5 RNDr. Miroslav Kolařík Phd. Nez.  
6 Mgr. Václava Zahálková SZ  
7 Jiří Kulhavý Nez.  
8 Gabriela Bošková SZ  
9 RNDr. Vítězslav Papež CSc. SZ  
10 Mgr. Zuzana Sýkorová Phd. Nez.  
11 Ing. Jiří Hofreiter SZ  
12 Jaroslava Bejčková Nez.  
13 Ing. Oskar Lažanský Nez.  
14 Anna Cedzová Nez.  
15 Ing. Otakar Šmíd SZ
Stránky zdarma
Stránky systému Webgarden
Editace stránek
Přijďte mezi nás, podpořte nás, oslovte nás! zelenijilove@seznam.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one